Detektory kovu C.Scope na přesný poslech

Detektory kovu C.Scope na přesný poslech

   Slovo ostrovní kvalita neplatí jen pro vyhlášené jednosladové whisky, oni tak dělají většinu věcí, a mezi ně patří i detektory kovu C.Scope. Ne každý má ale na kvalitní whisku chuťové buňky, a tak jsem se podíval na odezvu detektorů kovů C.Scope v poměrně zajímavém separačním srovnání. Co jiného můžete od detektoru chtít, než aby byl dobře stabilní, aby byl dostatečně odolný, a aby měl něco, čím se odlišuje. To co zdobí C.Scope je separace.

Detektor kovu C.Scope: Stříbro a zlato zarušené železem

     Měl jsem na polygonu celý den na paškále všechny 3 hlavní VLF detektory C.Scope: CS3MXi, CS4MXI a CS6MXi. Vzal jsem je na vzduch v té nejzákladnější a tím pádem i nejlacinější  sestavě. Chci podotknout, že to jsou držáky, a pokud někdo něco potřebuje opravit, tak je to rozmlácená opěrka od pádu na kámen nebo tak něco, a ztracené šroubky zase v opěrce. Ty to chce občas kontrolovat, a utahovat. To bych viděl jako jedinou uznatelnou slabinku, ale není to nic, co by souviselo s podstatnými hledacími vlastnostmi. U CS4MXi bych uvítal masivnější řešení přepínače na palubce, páčky co ovládá přepnutí první - druhý diskriminátor a pinpoint, protože využívám při práci s detektorem pro poznání cíle obojí. Jsou to opravdu outdoorové detektory kovu, a myslím že ve třídě hobby v separaci a z vedlejších vlastností v odolnosti konstrukce a technologie budou hledat konkurenty jen těžko.

  K web diskutovaným vlastnostem patří citlivost sondy 28cm DD. Všechny tři detektory kovu od C.Scope jsou analog-digitál hybridy. Z cívky si to šinou nahoru kabelem už jedničky a nuly. To je progresivní pojetí, bezesporu. Testovací stěnový polygon mám v místech, kde je vlivem řeky přenášeno i rušení datového přenosu ze sdělovačů železniční trati. Tak jestli mě něco překvapilo, tak že osmadvacítky jak na CS4MXi tak na CS6MXI na datovku od trati nereagovaly. Kdo byl u mě na pracovních setkáních s detektory tak ví, že různé přístroje na elektronický šum z trati dávaly odezvu. CSky ale ani ťuk. To mě fakt překvapilo, čekal jsem, s obavami vzhledem k diskusím, a s přihlédnutím k vlastním zkušenostem s rušením od různých elektronik, že sondy budou neklidné. Prostě, na tohle ne ne ne. Bylo to OK. Tím ale neříkám, že je nebudou trápit jiné ruchy, různé wifiny nebo ty nepříjemné krajinu zošklivující fotovoltaiky, ohradníky, stejně jako ostatní detektory. Ten masivní elektronický smog se totiž musí projevit vždy, pokud se jedná o výkonnostní detektory s jednou aktivní frekvencí. Vždyť sonda, to je vlastně anténa, že.

   Zpátky k detektorům kovů. Schválně jsem čekal, až se bude blížit vlak, abych vyzkoušel zda se rušením od elektrické trakce mění signál, nebo jestli se stávají cíle neviditelné, ale kdepak. Tady mě S.Scopy doslova ohromily, a příjemně překvapily. Nedělaly co jsem čekal, to typické ťak ťak ťak. A to bylo fajn.

 Bavil jsem se tím, že jsem různě zastiňoval cíl kovanými želízky. Dával jsem vedle Ag cíle a slitinového cíle různé kousky, lehce nad, a lehce vedle, aby s tím měly zejména DD sondy co nejvíc potíží. Také jsem do 40 cm našlapal slot Fe kroužkem a následně, když už to detektorům šlo moc snadno, jsem to vyostřil přidaným dvoučlánkem řetězu. Jako Ag cíl jsem použil nečištěnou grešli, v hloubce 14 cm, a také v 24 cm. Uložení jen do 14 ti cm jsem zvolil proto, abych mohl na stejných cílech porovnát odezvy, jak je dávaly všechny 3 detektory kovu, od CS trojky přes CS čtyřku až k CS šestce.

   Pro CS trojku, stejně jako pro ostatní testované detektory, a platí to pro detektory obecně,  že v separaci s diskriminovaným železem se signál chtěného cíle postupně vytrácí. Takže je třeba jít jen za cvaknutí vypinače diskriminace. CScope odmítá nějaké železo, a to poměrně dost, při vypnuté diskriminaci, což jde udělat u CS3MXi a CS4MXi, nebo s uplným stažením na poslední polohu otočných ovladačů, což je případ posledního zmíněného detektoru kovů. Jak tedy popsat uvedený zvuk? V první řadě, ne každý má absolutní hudební sluch, abych to nahrál, a potom si na poli pamatoval jak to znělo, a podle toho kopal. Daleko lépe se to pamatuje cvikem, čili praxí. Určitě si to člověk zapamatuje poměrně dobře, když si tohle přečte, a bude si prostě na uvedené skutečnosti dávat pozor. Tam jsem od původně zamýšlených nahrávek upustil, i když jsem na mě vybavená s sebou.

 CS3MXi Ag grešli ve 14ti, co byl zasunutá ve slotu v deseti centimetrech, zarušenou železným kovaným kouskem, ve slotu  který je hluboko deset centimetrů a deset centimetrů stranou, viděla ve všech směrech křižování. Se základní koncentrikou, ale musela se lízat zem. Bez zarušení železem to byl jasný cíl. CS4MXi stejný cíl viděla poměrně dobře v podélném směru, když je jeden cíl za druhým. Ozývá se ve směru železo - Ag tak, že signál začíná jakoby z nuly na sto procent najednou. Když nepomůže zakřižovat, a to se klidně může stát,když bude želízko větší, tak se na to musí jinak. Nejdříve připlácněte sondu na zem co to jde, klidně si tam krytem uděláte plošku. Když chcete mít ještě větší jistotu, tak tady je dobrý trik se zpomalením chodu sondou, do rychlosti méně než čtvrt metru za vteřinu. Máte v tu chvíli dva cíle, a nebo jasný jeden jednostraný cíl. Druhá diskriminace si jen cíl zeslabila. První disk bohatě stačí nastavit bohatě na jedna a druhý nemusí být ani na dvě. Podle mě u té druhé diskriminace stačí těsně nad jedna, jen s ním prostě malinko pohnout. Pro pochopení je dobré zjednodušit si náslech cíle při nácviku, to se dá i na poli, na jak říkám podzemním airtestu. Napřed si to zkuste se stříbrňáčkem, nehoníte super hloubku, jdete po separaci, tedy dostat se na cíl, kde jiným zmizel v zarušení železem. A v okamžiku, kdy pochopíte co to asi chce říct, vyměňte stříbrňák za dvouhaléř Rakousko Uhersko. Ten Vám odezvy zjednoduší. Necvičte to obráceně, bylo by to potom pro váš v praxi těžší reagovat na správné odezvy! 

  CS6MXi v podélném směru vidí jak železo, tak Agčko, a když jsou cíle v jedné ose pod osou sondy, je to těžší písemná práce, cíl se projevuje tak říkajíc na odletu. To znamená že ho slyšíte vlastně když jste za cílem. Je třeba se vrátit, a zakřižovat.  A opět, když zpomalíte chod sondy, uvedenám trikem, uslyšíte jak železo, tak barvu. A je to. Ještě, jak byla CStka nastavená: Citlivost na devět, iron volume na jedna. Tady se zastavím, iron volume nastavuji nejraději na lehce zakopaném železe. Příliš zvedlé iron volume mě dává navíc a pro mě zbytečně  informace, které nepotřebuju. Bručení pak praská, má různé přechody. A příliš nízko zadrhává, musím moc napinat uši. Takže to mám tak, že na kovaném hřebu mě slabě a co nejrovnoměrněji jen zabzučí. Ale dejte si pozor na odladění země, protože s jinak odladěnou zemí se změní i odezva toho železa. Nejde tedy říct, že mít to nastavené pořád stejně, jakoby zakáplé lepidlem, je řešení. Je tam malinko rozdíl, na různých lokalitách, s různým podložím, je s tím třeba sem tam o vlas pohnout. Dalo mě docela práci tohle popsat, dělám to už automaticky, citem, návykem, tak jsme musel vlastně přijít na to, co a jak proč ovlivňuji. 

  Druhou část separačního cvičení na polygonu jsem věnoval hlubokému mohutnému železu, kroužku společně s dvěma články řetězu ve 40 centimetrech  a chtěnému cíli v solidní hloubce 24 centimetrů.

  Pro CS3MXi v té hloubce nepředstavovalo železo problém, neviděla ho. Respektive, nedávala na něj odezvu.  Ag vedle, to znamená stranou cca 18 cm ve svislé ose od železa, v těch 24 cm, tedy nad železem, neviděla když tam bylo, a jen tak tak o něj škrtala s vypětím všech sil s vypnutou diskriminací. Tak jsem se soustředil na CS4MXi a CS6MXi. Čtyřka železo viděla, a oběma diskriminacemi prošlo. No kdo by to řek, že se tenhle dikriminační speciál chová jakoby patřil do skupiny relic detektorů? Já tedy před tímhle nastavováním určitě ne.

  To mě řeklo, že bude lepší zkusit, co to udělá, když se pokusím jít na věc klasickým relic trikem, zpomalením chodu. Tam už to zaprská, a v druhé jen cukne. Je to řešitelné. Mimochodem, měl jsem detektory plně stabilní, ale nastavené na maximální možný výkon, na daném místě, a ručně laděnou zem, a to  hodně přesně.

.

   Další poznatek. zaznamenal jsem, že když jsem přejel přes hranu stěnového polygonu, CS čtyřka i šestka hlásili ztrátu země odezvou. Čili se chovaly naprosto stejně jako všechny normální zkušené detektory, když nevidí zem. Když jsem přidal vedle do díry čtyřiadvacítky stříbrňák, měla ho CS4MXi jen při odletu, čili pro lepší signál si bylo třeba dojít. Je třeba přitlačit sondu k zemi, a jít potom na cíl pomalým chodem, a už tam je slyšet tak že vás to začne zajímat. Zní to jako naseklá barva. To, že nebyl signál rovnoměrný dělalo to železo dole stranou. Druhá diskriminace je hodně ostrá, a tak tam moc nepomůže. Osobně mám pocit, že zatím co první diskriminace se podobá odezvově CS trojce, a to vůbec není špatně, dost věcí to vyselektuje. A druhá mě pasuje svým ostrým strmým zdvihem v první části stupnice (od all metalu až do trojky) a pak pomalým, velmi pomalým přidáváním diskriminační razance spíš na CS šestku. Ale to je jen můj pocit, tohle nevím, co tam je za obvod. Ale ta druhá diskriminace je prostě příkřejší.

.

  CS6MXi hluboké železo dávala nějakou odezvou jen v pomalém chodu. A to ještě jen, že jsem o něm věděl. Moc ho nechtěla ukázat, ale to není vůbec špatně. Citlivost na echt stabilitu těsně pod devět. Stříbrňák vedle vedle železa udetekovala, chod osou sondy nad dvěma cíli. Tedy zase, signálem jakoby useklým na začátku.  V ose, když byly oba cíle v jednom máchnutí, to bylo těžké, železo cíl docela slušně maskovalo, aniž bylo slyšet. Jen to popísklo, ta barva. Vykřižovat, pomalý chod, a cíl najdete, i když budete asi kopat malounko jaksi za ním. Reakci na uložení téhle sestavy cílů jsem si potvrdil zase na lehčím cíli, na RU dvouhaléři. Tam to bylo jasné. Je to skutečně důležité, začít na těžším uložením, a potom si to usnadnit,  pro pochopení, co detektory chtěly říct.

Náročný cíl - mince a rušení

   S testy jsem pokračoval ještě další den na kopaném polygonu, na simulaci oranice. Prostě jsem zahrabával cíle :-) Pracoval jsem na Au minci, na římské třetince. Tady bych chtěl říct, že nejlíp ji těsně u povrchu, tak ve dvou třech centimetrech, čapala CStrojka s koncentrikou. Teď se bavím o jednoznačnosti odezvy. Ne o tom,jestli vidí-nevidí. To zlaté kulaté viděly všechny detektory CScope, o tom žádná. CS3MXi potvrdila to, co už o ní vím, že se jí zlato líbí. Ale je to čistokrevný automat, takže s postupem dolů až někam k deseti dvanácti patnácti centimetrům na takhle malý cíl a ještě k tomu ze zlata už na CS4MXi a CS6MXi s většími DD sondami s ručně laděnou zemí pochopitelně nestačila. Nešlo ovšem o hloubkové, ale separační testy. Takže jsem pokračoval s kovaným hřebem cca 12 cm vedle zlaťáčku a s kontrolním cílem, slitinovým RU dvouhaléřem v ose o dalších deset centimetrů vedle.  Musím říct, že tam mě jasně přesvědčila CS4MXi svoji odezvou, že je na tohle ušitá. Je to sice jednotón, a je to obyčejný detektor, ale cíle dávala jasně a odděleně. I s přizvednutím. Přičemž zvuk Au byl táhlejší a slitina hrála tou typickou barvou a železo co bylo vedle, pokud prsklo, tak  jednou, a bylo ticho.   

  Diskriminace nastavená těsně ze zhora k jedna bohatě stačí, a je jasno. CS šestka zlato viděla, a bylo třeba v případě zarušení železem už poslouchat přechod železo barva. Ten musí být oddělený. Jak to poskakuje, tam, zpátky, tam, zpátky, barva železo barva železo barva, je to železo, a cíl byste vykopali jen když kopete opravdu všechno. Navíc je třeba mít nachozený ten správný návyk, zpomalit chod nad cílem, asi na rychlost dvacet cm za vteřinu. Vždy zakřižujte! A ruku na srdce, to dělá málokdo. Ještě, tresholdy u CS3MXi a CS4MXi byly úplně na hraně, téměř neslyšitelné. Nazval bych ten stav nastavení na poruchu ticha.

  Když to shrnu: Křižujte. Zpomalujte nad cílem při ověření. Když je to v pinpointu dlouhý signál, tak je to velký cíl. Když je to s rychlým nástupem z jedné strany, u jednotónů, tak je  to barva přimaskovaná železem. Když je to na deseti cm tahu sondou zachrchlání barvaželezoprskbarvaželezobarvaprskželezo, tak je to s pravděpodobností hraničící s jistotou u šestky železo. Všechny tři detektory jsou slušně zlatomilné. Všechny tři detektory i v podstatě s nulovým, opravdu s malinkým nastavením diskriminace odmítají celou řadu drobných želízek. Šetřete diskriminací. A to hlavní jsem vlastně neřekl ani jednou, všechny tři detektory jsou extrémně rychlé v reakci na jakýkoliv cíl, což umožňuje i v diskriminačním režimu pomalu tahat skoro v bezpohybu sondu nad cílem. A tím dostat dodatečnou informaci. To je také velmi užitečný trik. Pokud jde o konstrukci detektorů CScope, považuji ji za fest odolnou. Ještě jeden postřeh. I když jsem k CScope měl dopředu internetovými poštěkávačkami mezi fanoušky a nepřáteli různých detektorů kovů  vimplantovanou určitou neracionální skepsi, postupem jsem si poopravil názor i na třítónovku CS6MXi. Když jsem pochopil, že musím stáhnout odezvu železa iron volume na rovnoměrnost a sundat disk volume tak, abych slyšel rozdíl vypísknutí mezi stříbrňákem a jinou mincí. Tím myslím v intenzitě a zvukové barvě odezvy. Pak mi to v uších sedí jak dobrá, solidně vystařená jednosladová nechlazená whisky na jazyku. A poslední postřeh se týká ještě CS4MXi. Tu budu mít nejraději. Tu si vychutnávám nejraději. Proč? To se nechá nahoře v textu určitě poznat :-). 

Jirka Vavřina, DETEKTOR CENTRÁLA