10 x detektor kovů a subgramová stříbra a zlata

08.12.2013 00:02

 Hledačské testování detektorů kovů má něco do sebe. Za prvé, berou se za dobré jen opravdu dobré signály, pokud je signál hraniční, všichni to registrují, ale prostě není nejlepší. V tom případě záleží na lokalitě, kde by to v praxi bylo, na únavě hledače, na tom zda používá dobrá sluchátka, a na tom jak je celkově technicky zdatný. Dneska to už není jenom o detektorech ale také o hledací technice. Proto se jí malinko pověnujeme.

  K dispozici jsme měli deset značkových detektorů kovů, vyspělé přístroje od Minelabu, osvědčené supertuned Tesoro, asi to nejprůraznější od Whites, jeden nový Nexus a dvě Nokty. Podrobnosti o nich jsou v úvodním článku serie, podívejte se na něj na Analogy Východní Čechy, ať to není tady tak dlouhé.

  Stěnový polygon pro detektory kovu

Když se detektorům a jejich majitelům na testech nedaří, zkoušejí argumentovat takzvanou plnou kapsou barev, čili, kdo toho najde za den víc. Jistě, odmítnout to můžeme poukazem na unavené štěstí, ale solidnější je podívat se na to z pohledu počet nálezů na kilometr. Bezpochyby, letci toho na povrchu sesbírají mnoho, jak to bývá komentováno, luxují. Je to dost podobné. Takže my se zaměříme na hledání. To je totiž ten pravý luxus, když se to umí, a je čím to umět.

  Vytvořili jsme na zajímavém kamenito-hlinitém, plném, neoraném podloží stěnový polygon.  Ten se dělá tak, aby bylo možné zastrkávat cíle z boku, pěkně pořádně za hranu, aby cívky musely na cíl přes rostlý terén, a nebyl tam vliv díry. Při jeho stavbě je třeba myslet na to, aby bylo dost prostoru na zastrkávání nejen směrem dolů, ale i z boku aby byl přístup, a také je třeba  vybrané místo předem proskenovat, aby tam nebyly nějaké jiné tentokrát nechtěné cíle.  Jaké byly cíle vidíte na fotografii.

Detektory kovu a drobné stříbrné a zlaté cíle

 Polygon jsme vytvořili v Hořících, na jednom z místních kopců. To už je pomezí Jičínska, se zajímavou mineralizací, a tak detektory kovů tady už musí něco umět. Co se do stěnového polygonu na sondách strkalo? Napřed stříbrný 4 ráz. To je malá mince, tahle originál z doby přemyslovců, s původní patinou, žádné leštění cíle nějakou záchodovu chemií se nekonalo.  

Začalo se na hloubce patnáct centimetrů. Čili jak je někdy účelově publikováno, údajně se většina mincí nachází do hloubky deset centimetrů. Vtipné, leč asi přání otcem myšlenky. Co oči nevidí, srdce nemusí bolet :-) My jsme tu hloubku deset centimetrů rovnou vynechali. Na patnácti centimetrech viděly zcela jasně všechny naše detektory kovu.

  Zastavím se u X-Terry 705. Ta byla vybavena základní sondou, a ta je na frekvenci 7,5 kHz. Odladění bylo hodně konzervativní, čili žádný posun do negativity, a Minelab X-Terra 705 pracoval ve 3 tónu. Podle audia to bylo jasně dobrý, barevný cíl, ale displej ukazoval od mínus dva do mínus čtyři. Tady je vidět, jak je důležité s diskriminací šetřit, a poznat a pochopit jak detektor pracuje.

  Se čtyřrázem jsme toho nechali na hloubce 25 cm, kde jsme se usnesli, že v místní půdě to už většina přítomných obsluh detektorů nevidí jako jasný cíl s vyrovnaným bezproblémovým signálem. Bez pochyby ten cíl Hořicích v pětadvaceti měli jen E-Trac a GM4.

 To ale neznamená, že by čtyřrázek detektory vůbec neviděli. Jenom to byly buď hodně slabé nebo hraniční nebo jednostranné signály nebo poruchy v tresholdu. Ještě k X-Terra 705. Tam to třeba byla ona porucha tresholdu. Pořád jsme byli v jednoduchém třítónu. Zkoušeli jsme, jak se detektor chová při hledání, a okolo se žádné poruchy tresholdu, čili prahového tónu, nekonaly, jen nad cílem ztichl. A to bylo správně.  Ověření pinpointrem na desce detektoru  ale ukázalo, že je dole nějaký cíl. Po přepnutí do módu prospekting to ale bylo jasné. X-Terra 705 v prospektingu, to je málo využívaná varianta, a hledači dělají chybu že to nenastavují častěji, detektor i se základní sondou pěkně poskočil do hloubky, i na tak malý cíl jako je čtyřráz. Credo DDM, což asi hodně lidí zajímá, se základní desetipalcovou sondou, a na podobné frekvenci jako X-Terra 705, cíl vidělo, LED pásek ho slabě signalizoval, a audio v multitonu ho dávalo taky dobře, leč slabě. Ukazuje se, že sluchátka pro hledače jsou nesmírně důležitá. Ještě je třeba podotknout, že tyhle základní cíle našich testů jsme měli Nexus Credo DDM v automatu. Nebylo proč ho ladit lépe, čili ručně, detektor kovu cíl viděl. Ale to co předvedl Minelab E-Trac a  Golden Mask GM4 bylo skutečně luxusní. U E-Tracu jsme si dokonce poznamenali, že to bylo napípnuté - cituji z papíru, z tabulky se zápisem - super.

Detektory kovu a reakce na zlato

 Zlato představuje zajímavý cíl. Není ho tak nějak v krajině mnoho, v podstatě se tam skoro nevyskytuje, a tak je třeba aby ho detektor kovu dokázal identifikovat bez nějakých speciálních gold režimů. Detektory kovu jsme nijak nepřenastavovali, třeba Minenlab E-Trac byl nastavený sice lehce pokročile, leč konvenčně v odezvě long, vše ON, conduct, a multitón s tone variance staženou na 21 a pitch stažený na 6. Jo, hlavně, citlivost na nuzných 21. Tady se nešponovalo, tady se člověk nemusel bát položit detektor na zem, aby se mu nerozječel.... Golden Mask měl zem odladěnou ještě z auta na jednu hodinu, a citlivost nebyla ani na devítce, spíš na osmičce, a jel v audio, ve dvou tónu, ani nebylo třeba vyostřovat dosah jednotónem. Tesoro Tejon nebylo nijak negativní, spíše uplně neutrální, s tresholdem na 85%. Citlivost mezi 9-10. Prostě, nešponovalo se do nestability. Se zlatým dukátem jsme začali na patnácti centimetrech. Což je už na zlatou minci střední velikosti docela dobré. Tu hloubku dali uplně všichni, a dali i o deset víc, čili dvacet pět centimetrů.

  Tady se zastavím ještě jednou u X-Terry 705. Protože ve 3 tónu produkovala na 25 cm tohohle cíle hraniční signál, tak jsme ji přepli do multitonu, a ejhle, ona se odezva zlepšila. Postoupili jsme hloubš, se zlatým dukátem. Podle mě už docela hodně hluboko.

  Zlatá mince ve 30 cm

  Tady okomentuju hlavně X-Terru, bylo to impozantní. Na hloubku 30 cm jsme tomuhle V-Flex Minelabu moc nevěřili, zejména se základní sondou, kdyby na sobě měla velkou NEL tak by nebylo žádných pochyb, leč - i se základovkou, na poruchu tresholdu to v multitonu dala i ve 30-ti cm. Tak jsme ji konečně normálně odladili, před tím byla docela rozhozená, a ejhle, vrátil se signál, sice neslaný nemastný, ale byl tam. 

 Zlatý dukát nás přestal bavit  v 30 cm, kde se dobře, zdůrazňuji, tím myslím bez jakéhokoliv i naznačeného zaváhání, takže pěkně. se jevil už jen Credu DDM, Veloxu, E-Tracu, Tejonu a zase GM4. Credo DDM bezchybná barva, Velox jasný střední tón s přechodem výš, Tesoro Tejon korektní hluboký signál. E-Trac klasika tohohle nastavení, houkání na flašku. A celkově bych řekl, že ten Golden Mask byl asi v odezvě nejjasnější. 

  Stříbrná mince ve 30 cm

Chtěli jsme ověřit, jak se liší odezva na stříbrnou minci, grešli,čili ¾ krejcaru, hned po té zlaté, dokud jsme to měli v uších. Grešle byla v patině, černá, nečištěná. Tak, jak je vlastně v nálezovém stavu. S grešlí se pokračovalo rovnou ve 30 ti cm, aby to bylo možné porovnat hned se zlatým dukátem. Stříbrňák o střední velikosti, tedy minci grešli nejlépe hlásila GM4, potom Velox s velkou sondou a ještě dobře Credo DDM, a to dokonce pořád ještě neladěno, jelo si to pořád  samo v automatu, a jenom s desetipalcovou sondou..

  Jak je vidět z poznámek, s každým cílem by šlo jít ještě hlouběji, i s takovými malými mincemi nebo se zlatem. Když to porovnáte s ukázkami, kde se dává třeba na hloubku 30 cm třeba nějaký odznak, nebo dokonce simulovaný depot aby detektory něco daly, a ještě jsou nestabilní, tak všechny stroje z našeho sice ostrého, přesto kolegiálně pojatého testu ukázaly, že to nejsou žádné hadry na podlahu na násadě od koštěte na povrchové sběry,  že umí drobnosti, a umí je hluboko. Co si víc přát, než to s nimi umět. :-)

  A mě se stejně nejvíc líbila práce s X-Terrou 705, která si to ukázkově dokázala zlepšením nastavení pěkně vybojovat, a přitom zůstala stabilní, a to byla v základu, a Credo DDM. Z toho, že to dávalo pořád celkem hodně v pohodě a bylo pořád v automatu, na těhlech cílech,  šel docela strach.

Pokračování příště bude o Hloubkové části testu.